8. Velké Meziříčí láká návštěvníky na architektonické památky
Velké Meziříčí ležící na soutoku dvou řek si zachovalo svou historickou podobu a láká návštěvníky na architektonické památky.
Přijeďte si prohlédnout zámecký areál, věžní hodiny s největším prosvětleným ciferníkem ve střední Evropě nebo židovskou čtvrť s Novou synagogou, kterou navrhl vídeňský architekt August Prokop.
Historie města sahá až do 12. století
Osada Velké Meziříčí vznikla na významné obchodní cestě na soutoku řek Oslavy a Balinky ve 12. století. Postupně se z osady stalo město s plnými městskými právy a opevněním. V době největšího rozkvětu tu působilo třiadvacet řemeslnických cechů, stavěly se nové honosné domy a přestavovaly se staré. Historie Velkého Meziříčí je spojena také s židovským obyvatelstvem. Zápis o prvním židovském obyvateli, jistém Josefovi, pochází z roku 1636 a krátce po tomto datu se do města stěhují další rodiny. Počet židovské komunity postupně rostl až do poloviny 19. století, kdy tvořili židé až čtvrtinu obyvatel a zdejší židovská obec byla druhá největší v Jihlavském kraji. Poměrně početné zastoupení ale ovlivnila Hilsnerova aféra z Polné a také tragický osud deportovaných do Terezína, odkud se jich vrátilo jen sedm.
V židovské čtvrti se dochovalo několik desítek budov včetně dvou synagog
Dodnes se v židovské čtvrti, která leží na pravém břehu Oslavy, zachovalo 63 původních objektů včetně dvou synagog a hřbitova. Domy v ghettu sloužily převážně k bydlení a v přízemí byly krámky a řemeslnické dílny. V mnoha z nich se dochovaly renesanční a barokní dispozice, vnitřní průchody a zajímavé architektonické detaily. Už ve 13. století tu stála malá synagoga, ze které se časem stala zimní modlitebna a byt kantora se židovskou školou. Z její konstrukce tu dnes najdeme už jen části obvodové zdi. Starou synagogu postavili po třicetileté válce jako goticko-renesanční stavbu. Stojí samostatně mimo linii ulice a vévodí jí zajímavý barokně-klasicistní kamenný portál. Právě ve Staré synagoze našla útočiště rodina Leopolda Hilsnera po jeho obvinění z vraždy malé holčičky. To vyvolalo demonstrace, výtržnosti a vzestup antisemitismu. Po otevření Nové synagogy sloužila Stará jako sklad a dnes je z důvodu rekonstrukce pro veřejnost uzavřená. Nová synagoga vznikla z čistě praktických důvodů. V polovině 19. století žilo v židovské obci přes 1100 obyvatel a kapacita Staré synagogy už zdaleka nestačila. Nová synagog vznikla na místě dvou křesťanských domů už za hranicemi bývalého ghetta. Autorem projektu byl vídeňský architekt August Prokop a budovu v pseudogotickém slohu postavil za 25 tisíc zlatých místní stavitel Václav Roučka. Budovu tvoří neomítnuté červené a černé cihly, okna zdobí barevné vitráže se symbolem Davidovy hvězdy a ve dvou omítnutých pruzích nad vchodem byly umístěny hebrejské citáty z Bible. Vnitřek synagogy odpovídal již modernějšímu pojetí, kdy řečniště bylo přesunuto ke svatostánku a lavice byly umístěny rovnoběžně, podobně jako v křesťanských kostelích. Ženská galerie nesená litinovými sloupy obklopovala chrám ze tří stran. V roce 1940 ji poškodili nacističtí vandalové a až do roku 1991 sloužila jako sklad. Dnes je synagoga ve vlastnictví města, které ji průběžně rekonstruuje.
Projděte si historické centrum a zámecký areál
Ve Velkém Meziříčí je i plno dalších památek, které stojí za návštěvu. Dominantou náměstí je kostel sv. Mikuláše s šedesátimetrovou věží, ze které máte celé město jako na dlani. Dřív byla domovem pro zvoníka a sloužila jako strážná, dnes je přístupná jako vyhlídka. Po zdolání 153 schodů si budete moct prohlédnout šest zvonů různých velikostí a věžní hodiny s největším prosvětleným ciferníkem ve střední Evropě. Při prohlídce centra nevynechejte také renesanční radnici, dům Obecník se zachovalými sgrafity nebo bývalé Luteránské gymnázium s výstavou uměleckých děl rodiny Kodetů, sochaře Emanuela a Jana a malíře Kristiana. Mezi nejvýznamnější památky patří zámecký areál vybudovaný na ostrohu nad řekou Oslavou. Původní románský hrad přestavěli na renesanční zámek, který byl po rozsáhlém požáru upraven v pseudogotickém stylu. Kolem zámku se rozprostírá rozlehlý přírodní park. Areál, hradby i park jsou zapsané na seznam kulturních památek. Část zámku využívá Muzeum Velké Meziříčí, ve kterém uvidíte spoustu historických zajímavostí jako psací stolek Marie Antoinetty, smuteční náhrdelník Marie Terezie nebo kapesník s krví Ferdinanda d'Este, který přivezl ze Sarajeva jeho pobočník a tehdejší majitel zámku šlechtic František Harrach. Areál zámku a muzea si můžete projít v rámci tří prohlídkových okruhů.
Vyrazte do okolí pěšky nebo na kole
Okolo Velkého Meziříčí se rozprostírá nádherná krajina. Byla by tedy škoda, nevyrazit na výlet. Užijte si třeba příjemnou, asi 30 km dlouhou projížďku údolím Oslavy. Nesměřským údolím vyrazte k hájovně Nesměř a odtud dále kolem Eliášovy myslivny. U turistické směrovky si můžete udělat odbočku od trasy a prohlédnout si zříceninu hradu Templštejn, který založili templáři. Poté pokračujte kolem Hamžova mlýna, přes osadu Oslava k Panskému mlýnu, kde můžete opět odbočit na krátkou prohlídku hradu Dubu. Potom už přes Tasov, Jabloňov a Dolní Heřmanice zpět do Velkého Meziříčí.
Článek byl vytvořen v rámci projektu Marketingové aktivity a rozvoj značky destinace Vysočina v letech 2024 - 2025, který je realizován za přispění prostředků státního rozpočtu České republiky z programu Ministerstva pro místní rozvoj.
